Ing. Josef Sovadina, CSc

Narozen 20.4.1940 v Přílepích,kde žil do svých 14ti let. Ukončil vysokou školu - Stavební istitut v Moskvě - a obhájil vědeckou aspiranturu na VUT v Brně. Celý aktívní život pracoval ve stavebnictví a to v provozu, ve výzkumu a vývoji. Např. jako ředitel v podnicích Prefa Třebovice, Prefa Skřečoň, Bytostav Ostrava, Výzkumný ústav pozemního stavitelství Ostrava, Výzkumný ústav pozemního stavitelství Praha. V součastné době je v důchodu .
Má  syna ing.Darka Sovadinu a dceru Gabrielu Sovadinovou, podnikatelku.
Na obrázku s autorem knihy o Přílepích Zdeňkem Němcem.
Požádali jsme Josefa, aby svými vzpomínkami doplnil tu část historie Přílep, která se do knihy nevešla. A zde je odpověď :

V roce 2005 jsme oslavili sto let od založení školy v Přílepích. Byla to velmi příjemná událost, ze které měl starosta asi moc ustaranou hlavu, ale jistě to stálo za vynaloženou námahu a snad každému z účastníků zůstanou pěkné vzpomínky.
Koupil jsem si i pamětní knihu, jejímž autorem je můj spolužák Zdeněk Němec a občas, s odstupem doby, si ji prohlížím. Neobejde se to bez nostalgie, ale to k tomu patří.
K samotnému ohlednutí do minulosti bych rád něco přidal. V naší vesnici žilo jistě hodně zajímavých lidí, o kterých se v knize autor zmiňuje, ale trochu mi tam někdo schází. Moje školní léta dost významně poznamenal řídící učitel pan Rudolf Pšenka. Začínali jsme vlastně ve stejné době, já jako žák první třídy a on jako řídící učitel. Přišel do Přílep z Pozděchova. Často na Pozděchov vzpomínal. Za dobu školní docházky v Přílepích mne pan Pšenka nikdy přímo neučil. Přesto mi na něj zůstaly velmi pěkné vzpomínky.Vím, že byl vynikající češtinář a měl velmi krásný rukopis. Ale mé vzpomínky na něj jsou z oblasti mimo školu. Pan Pšenka byl také vášnivý gymnasta-sokol každým coulem.Toto své nadšení uměl velmi dobře přenést na omladinu.Vzpomínám, kolik závodů v běhu na lyžích dokázal zorganizovat a s jakým nadšením jsme závodili. Díky jeho úsilí cvičila jedna skupina na posledním Všesokolském sletu v roce 1948. Měli jsme označení „Přílepy-ŽUPA HANÁCKÁ“. A jak dokázal pro nás zajistit v areálu zámku tělocvičnu. Možná díky jeho úsilí jsem se ve svém mládí věnoval sportu trochu více.
Mimo sport byl vášnivým včelařem a sadařem. Učil nás vážit si přírody. Vzpomínám na jeho předvádění ošetřování stromků, roubování a očkování. Učil nás práci na zahrádce, ale také jsme upravovali hřiště, káceli olše a konali v kroužku jiné práce.
Organizoval pro vesnici řadu kulturních akcí. Díky jeho úsilí jsme jako omladina měli možnost poprvé vidět film. Pořídil filmovou promítačku a v neděli odpoledne nebylo ve třídě, kde se promítalo, místo k sezení. Grotesek o Pepku námořníkovi a filmů s Charlie Chaplinem jsem už pak tolik nikdy neviděl.
Kulturních akcí, ať již besídek, divadelních představení, nebo letních slavností bylo bezpočet a vždy za tím bylo vidět pana řídícího Pšenku.Byl na nás přísný, ale spravedlivý. Navyváděli jsme se dost alotrií, dostali za to nejednu facku, ale nepamatuji na nikoho, kdo se tím doma pochlubil. To bychom dostali nášup.
S odstupem doby na školní léta a lidi kolem sebe rád vzpomínám. Na pana řídícího učitele Pšenku však vzpomínám rád nejen proto co mne naučil, ale co všechno udělal pro naši vesnici, kam rod Sovadinů patří. Byl to nejen chytrý, ale i moudrý člověk a vzpomínka na něj k Přílepům patří.

Josef je aktivní i v důchodu, např. jako hlavní dozor investora při výstavbě největší opravárenské haly na letadla BOING 737 ve střední Evropě, která byla postavena v Mošnově.
Obrázky jsou ze slavnostního ukončení stavby v březnu 2008, kde byli všichni, kdo se na stavbě podíleli.

►